Svatého Otce Pia XI.

ENCYKLIKA

O FILMU

(Vigilanti Cura)

Přeložil F.K.

V BRNĚ LÉTA PÁNĚ 1936.

 

CTIHODNÝM BRATŘÍM ARCIBISKUPŮM, BISKUPŮM A JINÝM ORDINÁŘŮM SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH, ŽIJICÍM V MÍRU A VE SPOJENÍ S APOŠTOLSKOU STOLICÍ,

O FILMU

PIUS PP XI.

 

CTIHODNÍ BRATŘÍ, POZDRAV A APOŠTOLSKÉ POŽEHNÁNÍ.

S bdělou starostlivostí, jak vyžaduje náš apoštolský úřad, sledujeme všechnu chvályhodnou práci biskupů i veškerého lidu křesťanského; a tak se svrchovanou radostí v srdci byli jsme zpraveni, že již vydalo spasitelné ovoce a směřuje ještě k hojnějším užitkům ono dílo, které jste zřídili před více než dvěma lety a zvláštním způsobem je svěřili Lize slušnosti k uskutečnění s tím úmyslem, aby krotila jakoby ve svatém boji nezřízenost umění filmového.

Obnovované důkazy apoštolské péče v ohledu filmu.

To Nám dává dlouho žádanou vhodnou příležitost, abychom projevili obsažněji své mínění o věci, která tak velmi úzce se dotýká mravů a náboženství křesťanského lidu. Především tím mocněji toužíme sděliti Vám své díky, že pod Vaším vedením a poučováním, zatímco věřící Vám poskytovali svou pomoc, Liga na tomto poli apoštolátu tak důmyslně pracovala, s čím větším znepokojením v duši jsme viděli, že toto umění a výroba tohoto druhu až tam dospěla jakoby „dlouhými kroky mimo cestu“, že předvádí všem promítnuté hříchy, zločiny a provinění.

Pokládali jsme tedy ta část svého svrchovaného úřadu, kdykoliv se Nám naskytla příležitost, pohnouti nejen biskupy a ostatní klérus, ale i všechny lidi řádné a dobré vůle, aby s bedlivou myslí uvažovali tuto velmi důležitou věc.

Vždyť již v okružním listě „Divini illius Magistri“ jsme si stěžovali, že „takovéto velmi mocné prostředky vhodné, aby šířily cokoliv, které by mohly velmi prospívati vzdělání a výchově, kdyby snad byly vhodně řízeny dle správných zásad, slouží často – bohužel – šíření lákadel hříchů a špinavého zisku“ (A.Ap. Sed., 1930, Vol. XXII., p.82). A když jsme v roce 1934 v měsíci srpnu měli promluvu k několika mužům, jimž jsme udělili slyšení, ze sdružení, které vydává ve všech národech noviny a spisy, jež se týkají filmu, naznačili jsme význam těchto představení, který se stává v naší době důležitějším, a jejich vzmáhající se možnost šířiti jak ctnosti tak hříchy; kromě toho zjistili jsme, že jest naprosto nutno dáti filmu takové předpisy, jež by řídily a držely v mezích veliký dar jemného umění, aby se nečinilo násilí a úhona křesťanskému, ba dokonce lidskému řádu mravnímu, utvořenému dle přirozeného zákona. Vždyť každé řádné umění má se předně snažit o to a k tomu svou povahou směřovati, aby zdokonalovalo člověka patřičnou řádností a ctností; a tak má býti uvedeno na zásady a příkazy mravouky. Proto tedy jsme prohlásili za souhlasu oněch slovutných mužů – dosud milá vzpomínka přichází na mysl – že jest naprosto třeba, aby filmové umění se srovnávalo se správnými zákony, aby všechny diváky povzbuzovalo k bezúhonnosti života a k pravé výchově.

A také nedávno, totiž v minulém měsíci dubnu, když jsme s vděčnou myslí udělili slyšení některým, kteří se sešli z rozličných národů do Říma na kongres, aby se radili o filmovém tisku, opět jsme poukázali na závažnost a důležitost této věci; a opět jsme vybízeli všechny statečné lidi nejen ve jménu náboženství, nýbrž také ve jménu prospěchu mravů v řádu občanském, aby tiskem a vší možností usilovali, aby stále více taková představení se uplatňovala k zdravému vzdělání a výchově, ne však ke zkáze duší a jejich záhubě.

Avšak věc jest tak veliké váhy, uvážíme-li zvláště podmínky občanské společnosti našich časů, že se Nám zdá vhodným, abychom ji opět a zevrubněji vyložili tímto Listem, udělujíce příkazy, souhlasné s dnešními potřebami, nejen Vám, Ctihodní Bratří, nýbrž také všem biskupům katolického světa. Jest zajisté velmi naléhavou nutností pečovati o to a působiti, aby vše, čeho používá dnes lidská věda, umění a technická vymoženost, tak vpravdě sloužilo slávě Boží, spáse duší a šíření království  Ježíše Krista, vždyť vše je darem Božím, abychom všichni, jak Církev nám káže se modliti, „tak užívali statků pozemských, abychom neztratili věčných“.

Avšak zřejmě všichni vědí, že čím podivuhodněji vzrostl film, tím se stal zhoubnější bezúhonnosti mravů, náboženství ba i samému řádu občanské společnosti.

Chvályhodné dílo amerických biskupů.

Proto také ti, kteří ve Spojených Státech Amerických  stojí v čele této výroby, vyznali, že vzali na sebe nebezpečnou odpovědnost za to, nejen pokud se týká jednotlivých občanů, nýbrž také veškeré lidské společnosti. Roku totiž 1930 v měsíci březnu sami od sebe slavnostně stanovili a slíbili – vydavše písemný projev, se společným souhlasem podepsaný a vydaný tiskem – že budou propříště ochraňovati počestnost těch, kteří se zúčastní filmových představení. A zvláště tímto prohlášením slíbili, že nikdy nebudou vyráběti filmů, které by kazily dobré mravy diváků a které by ubíraly na vážnosti buď zákonu přirozenému nebo lidskému anebo nabádaly k jeho porušení.

Nicméně, ačkoliv to jistě stanovili s úmyslem chvályhodným, přece se ukázalo, že ti, jejichž věcí to bylo, a stejně výrobci filmů buď nemohou nebo vůbec nechtějí konati, k čemu se dobrovolně zavázali. Poněvadž po téměř zmařené jejich vůli hříchy a zločiny jsou dále předváděny v kinech, jest znemožněno namnoze řádnému člověku, aby se zúčastnil těchto představení, aby se slušně pobavil.

A v těchto velmi těžkých poměrech především Vy, Ctihodní Bratří, hledali jste způsoby a cesty, jimiž byste chránili sobě svěřené stádo od takového doléhajícího nebezpečí; a to jste učinili tím, když jste jakoby svatý šik zřídili „Ligu slušnosti“, aby jejím úsilím ta nejlepší předsevzetí a zásady, uvedené v souhlas s přirozenou a křesťanskou bezúhonností, byly vzbuzeny a konečně ožily. Při tom jste naprosto neměli úmyslu škoditi této výrobě, nýbrž spíše jste ze své strany se vynasnažili uchrániti ji od záhuby, do níž snadno upadají divadla, která klesla do zneuctění a znetvoření umění.

Věřící, svěření Vaší péči, ochotně a pohotově přijali záměry, kterých jste se podjali. Na milion totiž katolíků Spojených Států Amerických, kteří na sebe vzali ochotně čestný závazek, jejž předložila „Liga slušnosti“, slíbilo, že vůbec se nezúčastní filmových představení, která urážejí křesťanské mravy a správná životní přikázání. Tak jsme viděli u vás – což s mocnou radostí v srdci vyznáváme – jak biskupové a lid jsou svorni v šíření tohoto podniku každý podle své možnosti, že nikdy jindy v poslední době nemohli jsme je viděti mezi sebou úžeji spojené.

A nikoliv pouze synové Církve katolické, nýbrž i velmi vzácní mužové z protestantů a židů a nemálo jiných přijalo Vaše úmysly a záměry; a podporovali Vaše úsilí, aby filmová přestavení byla přivedena k důstojným předpisům ušlechtilého umění a mravů. Nyní pak jest svrchovanou útěchou pro Nás vyzvati, že chvályhodně započatý zápas dosáhl již nemalých výsledků a užitků. Dověděli jsme se totiž, že umění filmového nemálo už pokročilo vaší pečlivou bdělostí a silou veřejného mínění k ušlechtilejšímu způsobu. Obrazy hříchů totiž a zločinů nejsou již tak příliš často jako dříve očím předkládány; rozličné hanebné skutky nejsou tak příliš volně schvalovány a oslavovány; a klamné životní zásady nejsou týmž drzým způsobem podávány vznětlivým a podrážděným myslím mládeže.

Úspěchy křížového tažení proti špatnému filmu.

Jestliže pak v některých občanských třídách už napřed se tvrdilo, že následkem horlivé snahy „Ligy“ nemálo upadne lesk tohoto umění, ukázalo se, že věc dopadla naopak.

Vždyť nemálo se také pracovalo podle sil k tomu,  aby takové scény byly uvedeny v souhlas  s nejvznešenějšími pravidly svobodných umění; a to do té míry, že byla předváděna očím diváků díla buď starých nejlepších spisovatelů nebo nová díla lidského umu, kterým se dostalo nemalé chvály.

Než ani ti, kteří vložili své peníze do podniků této výroby neutrpěli z této příčiny škody, jak někteří předem varovali, aniž však uvedli řádný odpovídající důvod; mnoho lidí totiž opět začalo navštěvovati tato představení, kteří se dříve odvraceli od kina pro nespravedlivé bezpráví páchané jím na dobrých mravech, kdyžtě bylo možno viděti zobrazované zločiny, o kterých se zdálo, že neškodí lidské mravnosti a křesťanské ctnosti.

Jakmile však Vy, Ctihodní Bratří, dali jste se do tohoto jakoby svatého boje, nechybělo těch, kteří říkali, že započatá úsilí v tomto oboru a očekávané užitky budou nestálé a v krátké době zmizí; ježto prý, když poznenáhlu ochabne bdělost vaše a vašich přívrženců, bude výrobcům těchto obrazů možno, aby se každý dle svého mínění vrátil k dřívějšímu způsobu jednání. Vždyť snadno se prohlédne, proč oni si přejí zobrazovati neslušné a tedy vámi zakázané scénické výjevy, které dovedou popouzeti k nízkým žádostem. Jestliže totiž vyžaduje mnoho nadání, práce, zkušenosti ba někdy nákladů vyrobiti s největším uměním filmy, které by předváděly skutky lidí shodné  s ctností, je obyčejně snadno přivábiti některé lidi  a některé občanské třídy do kin, v nichž jsou takové podívané, které zapalují žádosti a probouzejí špatná hnutí skrytá v duších.

Proto jest nutno, aby bdělá a pečlivá snaha všech přesvědčila úplně vyrabitele v tomto průmyslu, že tento boj „Ligy slušnosti“ nezačal proto, aby v krátké době zanikl a byl zanedbán, nýbrž spíše aby – za vedení biskupů Spojených Států Amerických – slušná zábava lidu, konaná kdykoliv a za jakýchkoliv podmínek, podle sil byla zabezpečena.

Každý vidí, že zábavy ducha i těla, do níž naše doba zavedla rozličné formy a způsoby, jsou naprosto nutny všem, kteří jsou jakkoliv zabráni prací a životním povoláním; avšak ať odpovídají důstojnosti člověka a bezúhonnosti mravů; a ať k tomu směřují, aby skutečně podporovaly působily vznešené pocity. Jistě v těžkém nebezpečí ocitá se velikost a síla národů, které se v dobách odpočinku oddávají zábavám, jež urážejí zásady slušnosti, důstojnosti a počestnosti a které poskytují zvlášť mládeži příležitost ke konání hříchů.

Důležitost a moc filmu v dnešní době.

A mezi těmi zábavami, jak všem jest zřejmo, jsou nejdůležitější kina, poněvadž v naší době zasahují ke všem národům. Sotva stačí říci, že denně mnoho milionů občanů se zúčastní takových představení; že u všech národů, ať důkladně či povrchně vzdělaných, více a více roste počet kin; a že poskytují obvyklý způsob uvolnění a zábavy nejen třídě bohatých, nýbrž kterékoliv společnosti.

Ostatně, nic jiného bys v přítomnosti nemohl najíti, co by mělo tak silnou účinnost na davy, jak pro samu přirozenou povahu obrazů, které jsou tvořeny světelným promítáním, tak pro přístupnost her, které jsou umožněny i obecnému lidu, tak konečně pro okolnosti, které ty hry doprovázejí.

Ta účinnost plyne z toho, že filmové umění mluví živými obrazy a podobami, které se podávají s velkým potěšením mysli a beze vší námahy také smyslů těch, kteří, jsouce prostí a nevzdělaní, nechtějí nebo aspoň nedovedou postupovati namáhavým usuzováním z konkrétních věcí, anebo nedovedou vypozorovati z příčin jejich následky. Také čísti nebo poslouchati někoho mluvícího vyžaduje jakousi pozornost a práci duševní; a to právě filmové představení s velkou radostí odstraňuje pomocí obrazů, postupujících nepřetržitou řadou a předkládaných zraku. Tato účinnost se zvětšuje těmi kiny, v nichž obrazy jsou spojovány s případnými zvuky; tak totiž skutky světlem promítané jsou chápány plněji a scénický úkon jistě s velkou podmanivostí jest spojován s hudebním doprovodem.

Tancem pak a úmyslně vloženými scénami, jež se nazývají „varietními“, zmatená duševní hnutí a žádosti rostou a rychlejším chodem mohutní.

Proto jsou tato divadla jakoby školami věcí, které více než pouhé usuzování dovedou většinu lidí pobídnouti stejně k ctnosti jako k neřesti. Jest tedy třeba, aby sloužila šíření spasitelných zásad křesťanského svědomí, a tak aby se zbavila všech věcí, které kazí a zhoršují neporušené mravy.

Každému jest zřejmo, jak veliký vliv na duše diváků mají takové neslušné výjevy, které vynášejí chvály žádostivostí a chtíčů a poskytují příležitost k neřestem; mládež odvádějí ze správné cesty; v klamném světle předvádějí způsob života; zatemňují a zeslabují snahy dokonalosti, o niž jest třeba se snažiti; konečně porušují čistou lásku, posvátnost manželství a nejdůvěrnější obcování domácího života. Kromě toho dovedou hluboce vtisknouti zaujatá a nesprávná mínění jak jednotlivým lidem, tak třídám občanským, národům a rozličným kmenům.

Avšak naopak, budou-li taková představení srovnávána s nejlepšími zákony, mohou jistě vykonávati na diváky vliv velmi spasitelný. Vpravdě nebaví toliko, nýbrž také vzpružují a povzbuzují k ideálům nejvznešenějším; poskytují velmi užitečná naučení; mohou také ukazovati vynikající činy a krásy vlasti jednoho každého i ostatních; ukazovati ctnost a pravdu způsobem milým a krásným; v občanských třídách, národech a rozličných kmenech buditi nebo aspoň šířiti snahu po vzájemném poznání a dobré vůli; zabírati také pole spravedlnosti; všechny volati k ctnosti; a konečně přispívati k novému spravedlivějšímu roztřídění a řízení lidské společnosti.

Naše úvahy nabývají ještě větší vážnosti z toho, že filmové umění nemluví k jednotlivcům, nýbrž k celým shromážděním lidí; a to v takových podmínkách času, věcí a místa, které, jak zřejmo, jsou úplně vhodnými, aby rozdmýchaly žár lidských srdcí jak k zlému tak k nejlepšímu; a toto nadšení může se dostati až k všeobecnému a nezdravému vzrušení, jak jsme ze zkušenosti poznali.

Neboť pásmo světelných obrazů podává se divákům, kteří sedí v ztemnělých divadlech a jejichž rozumové schopnosti a duševní síly obyčejně jsou zesláblé. Taková divadla není potřeba hledati daleko; neboť tak sousedí s domy, posvátnými chrámy a lidovými školami, že mají velmi velký vliv a velmi veliký význam na společný život všech.

Kromě toho události a příběhy, které jsou v kině vytvářeny, jsou předváděny muži a ženami, kteří jsou nadáni dary přirozenými a uměle zvětšenými a jsou tak všemožně vycvičeni a vyzdobeni, že leckdy dovedou zvlášť mládež vyzývati k lákadlům zkaženosti. K tomu přistupuje doprovod hudební, přepychové prostředí, výjevy podávané zraku bez obalu a všechny půvaby novot a pestrosti. Proto především podmanivost těchto her působí na mysl dětí a mládeže a zaujímá ji; a tak právě v tom věku, kdy vzniká cit pro čest a jest vytvářen, kdy z mysli vyvěrají zásady spravedlnosti a řádnosti, kdy se konečně objevují pojmy povinností a nejlepší úmysly dokonalosti dotýkají se života a pronikají jej, umění filmové vykonává svůj vliv a svrchovanou účinnost.

Než, bohužel, tato účinnost v přítomných poměrech příliš často obrací se ke škodě. Pročež, když přemítáme tak velikou zhoubu zvlášť u mládeže a dětí, jejichž bezúhonnost a čistota se v těchto divadlech ocitá v nebezpečí, napadá Nám velmi trpký výrok Ježíše Krista proti svůdcům mládeže: „Kdo však by pohoršil jednoho z maličkých těchto, kteří ve mne věří, lépe by mu bylo, kdyby byl pověšen mlýnský kámen na jeho krk a byl ponořen do hlubokosti mořské.“ (Mat. XVIII., 6-7.)

Jest třeba velké bdělosti ze strany katolíků.

Jest tedy velmi nutno v našich dobách bdíti a všemožně usilovati, aby takováto divadla nestala se školou zkázy, nýbrž spíše aby hodně přispěla k správné výchově lidí a k vyšší důstojnosti mravů.

Zde však dlužno připomenouti – což velmi rádi činíme – že někteří, již stojí v čele správy státní, byvše znepokojeni starostí, protože viděli velikou působnost tohoto umění na lidské mravy, zřídili zvláštní sbory poctivých lidí především z otců a matek, jimž náleží přehlížeti, zkoumati a říditi kusy, jež se vydávají. A víme také, že velmi často usilovali obrátiti toto umění na nejlepší díla spisovatelů a básníků svého národa, aby byla obrazy předvedena.

Je-li velmi vhodné, Ctihodní Bratří, že Vy věnujete bdělou péči i úvahy filmové tvorbě vašeho národa, která se tak velmi vzmohla a která s nemalým nátlakem působí také na ostatní národy, tedy jest povinností všech biskupů katolického světa bdíti s navzájem spojenými silami v tomto všeobecném a tak mocném druhu zábavy a vzdělání. A v bezpráví, jež se páchá na vědomí podřadnosti a náboženství a na přikázáních křesťanské nauky, máte příčinu, proč máte zabraňovati takovým špatným hrám, nic jiného nečiníce, než abyste podle možnosti zabránili všemu, co snaží se urážeti a ničiti v lidu cit slušnosti a počestnosti.

A tato povinnost váže nejen biskupy, nýbrž všechny katolíky a všechny řádné lidi, kterým záleží na cti a neporušenosti života domácího, vlasti i celé společnosti lidské.

Zkoumejme však a vyložme, jakou starostlivou bdělost jest nutno nyní míti.

Otázka výroby filmů, pokud se týče dobrých mravů, byla by úplně a šťastně rozřešena, kdyby bylo možno vyráběti filmy, které by byly pořízeny dle křesťanských zásad.

Proto nikdy nepřestaneme chváliti ty, kteří se věnovali této výrobě nebo v budoucnu se věnují, kteří však usilují také o to, aby scénická představení směřovala k správné výchově lidí a ke křesťanským cílům. To však ať nečiní povrchně, nýbrž způsobem technicky přesným (dokonalým), aby nadarmo neplýtvali silami i nákladem.

A poněvadž jest Nám zřejmo, kolik a jak velkých nesnází zvlášť hospodářských se tu naskytne, aby tyto podniky byly řádně vedeny; a poněvadž právě jest velmi nutno všecky výrobky, jež mají přijíti na veřejnost tak upraviti, aby nepůsobili škod – co se týče náboženství, mravnosti a řádu občanské společnosti – jest třeba, aby biskupové obraceli svou pozornost na všechny filmy, které se mají kdekoliv křesťanskému lidu předváděti.

Účinná pomoc katolíků na umravnění filmů.

Proto všechny biskupy katolického světa, v jejichž státech se filmy vyrábějí, a zvláště Vás, Ctihodní Bratří, důtklivě vybízíme, abyste s otcovskou myslí pohnuli věřící, kteří jakýmkoliv způsobem jsou účastni na výrobě v tomto oboru. Ať si vážně uvědomí i vlastní povinnosti a závaznost, již mají jakožto synové Církve, totiž snažiti se podle svých sil, aby obrazy, které buď sami vyrábějí nebo při jejichž výrobě pomáhají, byly v souhlase se spasitelnými zásadami a správnými zákony. Zajisté nemalý počet jest katolíků, kteří jsou zúčastněni v té věci jako výrobci, vedoucí, spisovatelé a herci; avšak jest želeti, že nesouhlasí vždy jejich práce s jejich věrou a zásadami. Pročež bude povinností biskupů je napomenouti, aby jejich činnost úplně odpovídala svědomí řádných lidí a poslání následovníků Ježíše Krista.

Také na tomto poli apoštolátu jako na všech ostatních poznají nepochybně ze zkušenosti biskupové, že nejlepšími pomocníky v práci jsou ti, kteří bojují v šicích katolické Akce; a nemůžeme se zdržeti, abychom je opět a opět nevybídli tímto Listem, aby také na tuto věc vynaložili svou přičinlivou a neúnavnou práci.

Jistě jest vhodné, aby občas biskupové připomenuli výrobcům v tomto oboru, že musejí se starati – jak o ostatní věci, jež se vztahují k jejich úřadu – tak také o způsoby slušné zábavy; vždyť Božím posláním jsou zavázáni říditi a zušlechťovati mravy lidu sobě svěřeného i v době oddechu. Vyžaduje tedy svatý úřad, který zastávají, aby zjevně a otevřeně napomenuli, že nepočestná divadla vymycují samy základy mravnosti v národech. Proto, čeho se v této věci dožadují, netýká se jen katolíků, nýbrž kterýchkoliv návštěvníků těchto divadel.

A Vám, Ctihodní Bratří, zvlášť je možno dožadovati se toho od výrobců filmů, protože oni, jak jsme řekli, ve Spojených Státech Amerických slíbili to a dobrovolně se zavázali, berouce na sebe nebezpečnou odpovědnost za to vzhledem ke  společnosti lidské.

Všichni pak, kteří jsou na celém světě zvelebeni biskupskou důstojností, ať se starají co nejvíce, aby zdůraznili těm, kteří se věnují této výrobě, že věc tak mocná a již všeobecně rozšířená může jak jednotlivce tak celou lidskou společnost obrátiti a říditi k vyšší mravní dokonalosti.

Což pak má stále jen běžeti o vyhýbání se zlému? A proč by mělo kino pouze vyplňovati neužitečné chvíle zahálky? Vždyť přece může a má podivuhodnou svou účinností vzdělávati duše diváků a opravdu je povzbuzovati ke všem ctnostem.

Praktické rady a směrnice.

Nyní však, poznavše vážnost  této látky, pokládáme za vhodné dáti několik směrnic tomu odpovídajících. Především ať pečují jednotliví Pastýři duší, aby věřící jim svěření každoročně slíbili – jako katolíci Spojených Států Amerických – že nikdy se nezúčastní filmových představení, jež by urážela pravdu a zřízení křesťanské nauky. Ten slib pak a čestné zavázání může se konati v kostelích nebo ve školách; biskupové ať si přiberou na pomoc v této věci působivou práci jak otců tak matek, kteří jsou zvláštní povinností v této věci vázáni, tak také katolických spisovatelů, jejichž starostí bude pečlivě a užitečně vyložiti význam tohoto svatého zápasu.

Aby však tento slavnostní slib také šťastně působil, velmi jest třeba, aby lid dobře věděl, které filmy jsou všem volny k návštěvě, které jest dovoleno viděti jen pod jistými zárukami opatrnosti, a konečně, které jsou zhoubné anebo skutečně špatné. To však vyžaduje, aby pravidelně byly pořizovány a tiskem vydávány seznamy nebo výbory, v nichž by se uváděly filmy rozděleně, jak jsme řekli, tak, že mohou u všech vejíti ve známost.

Bylo by sice žádoucí stanoviti pouze jediné roztřídění ve všech končinách světa, poněvadž všichni jsou vázáni týmž druhem mravních zákonů.

Poněvadž však jde o scénická představení, která přicházejí ke všem třídám společnosti, k nevzdělaným totiž i vzdělaným, k lidu i předákům, nemůže se bezpochyby souditi všude stejně. Neboť jsou různosti podle rozličných krajin, okolností a způsobu života; proto není vhodno dávati všem všude jediné roztřídění. Než konalo-li by se u všech národů třídění určitým pořadem, jak jsme řekli, byla by zde všeobecná norma, která se právě hledá.

Proto jest naprosto nutno, aby biskupové stanovili pro celý stát stálý dozírající úřad, jehož úkolem by bylo slušné filmy podporovati, ostatní však naznačeným způsobem všeobecně roztříditi a konečně svůj úsudek oznámiti kněžím a věřícím. Tento úřad by mohl být dobře přiřazen k tzv. Ústředním orgánům Katolické akce, které, jak všichni vědí, závisí na biskupech.

Jest však třeba býti přesvědčenu, že toto třídění musí býti konáno jedno pro každý stát a řízeno jedním vedením, aby bylo platné a uvedeno ve správný způsob.

Avšak bude-li se zdáti, že vážné důvody toho vyžadují, bude možno Pastýřům duší ve vlastní diecési diecésními sbory k tomu ustanovenými užíti přísnějšího soudu, jak toho vyžadují poměry té krajiny; totiž zakázati filmy, které všeobecný sněm připustil proto, že musí dávati normy týkající se celého státu.

Kromě toto tento úřad ať se stará, aby taková kina, jež jsou při farních budovách nebo v domech katolických sdružení, byla tak řízena, aby používala pouze schválených filmů. Vhodnou totiž a spořádanou organizací těchto kin, jež se mnohdy stanou velkými odběrateli výrobků tohoto odvětví, bude možno se dožadovati, aby výrobci nabízeli jim  kusy, které by odpovídaly našim zásadám a které by mohly sloužit nejen těmto katolickým kinům, nýbrž také ostatním.

 Dobře víme, že zřízení tohoto úřadu vyžaduje nemálo námahy a nákladu od věřících. Nicméně veliký význam této věci a stejně nutnost chrániti jak bezúhonnost lidu křesťanského tak počestnost národa vyžadují nadmíru tohoto nákladu a námahy. Vždyť zhoubným vředem špatného umění filmového síla a účinnost našich škol i sdružení Katolické Akce, ba i samé kněžské činnosti jest zmenšována a ohrožována.

Jest však uvážiti, že do tohoto úřadu mají vůbec přicházeti jen muži, kteří jsou jak znalí v tom oboru a výrobě, tak také úplně proniknuti příkazy nauky křesťanské. A kromě toho ať je řídí a spravuje kněz vyslaný biskupy.

Také úzké vzájemné sdělování poznatků, jež má býti velmi vhodně mezi takovými úřady jednotlivých národů, učiní bezpochyby tuto dozírající snahu účinnější  a svornější; ačkoliv rozdílné podmínky věcí a míst musejí se v té věci pilně uvažovati. Tak totiž pomocí katolických spisovatelů bude možno dosíci podivné jednoty v cítění, souzení a konání.

Tyto úřady budou vhodně bráti užitek nejen ze zkušeností a výsledků snah uskutečněných ve Spojených Státech Amerických, nýbrž také z prací, které podniknou na poli filmového umění katolíci ostatních krajin.

Kdyby však členové tohoto úřadu – třebas by vynikali nejlepšími úmysly a snahami -  přece se pro svou slabost lidskou někdy odbočili z pravé cesty, ať hledí biskupové podle vlastní pastýřské moudrosti, aby způsobem pokud možno nejúčinnějším napravili způsobené chyby; ať dle svých sil chrání potřebnou vážnost úřadu a jeho jméno, buď že mu dají někoho na pomoc, kdo se stkví větší ctností, nebo vyberou jiné výtečné muže na místo těch, kteří se ukázali, že nejsou úplně vhodni, aby zastávali tento velmi těžký úkol.

Jestli tedy biskupové katolického světa na sebe vezmou, aby podle daných směrnic bděle pečovali o filmová představení – a My, jimžto je velmi známa jejich pastýřská horlivost, nepochybujeme, že se to stane – jistě budou moci velmi užitečně přispěti, aby chránili dobré mravy svého lidu v době oddechu a zábavy. A dojdou jistě chvály a pomoci v té věci u všech řádných lidí, nejen u katolíků, ale i u těch, kteří nevyznávají naši víru. A to způsobí na svém místě, že tato velmi velká moc, jež dosahuje ke všem národům – totiž umění filmové – obrátí se, aby šířila nejvznešenější zásady a doporučovala způsoby správnějšího života.

Aby však tyto tužby a přání, jež vyléváme z otcovského srdce, měly účinnost, vyprosme nyní pomoc nebeské milosti; a Apoštolské Požehnání, jež Vám, Ctihodní Bratří, a veškerému kněžstvu a lidu Vám svěřenému ze srdce udělujeme, nechť je jejím příznivým znamením.

Dáno v Římě u svatého Petra dne 29. měsíce června na svátek ss. Apoštolů Petra a Pavla roku 1936, Našeho Pontifikátu patnáctého.

PIUS PP. XI.

> Dokumenty / Svatého Otce Pia XI. Encyklika o filmu