> Rozhovory / Rozhovor s biskupem Fellayem o růžencovém křížovém tažení

Rozhovor s biskupem Fellayem o růžencovém křížovém tažení

Převzato a přeloženo z Documentation Information Catholiques Internationales. Doplněno obrázky.

8. 3. 2010

Vaše Excelence, vyhlásil jste růžencové křížové tažení od 1. května 2009 do 25. března 2010. Jaký byl důvod pro tak důležitou snahu?

Odpověď je zřejmá. Nežijeme v normální době. A také stále žijeme v době, které se dotýká fátimské poselství. V roce 1917 se Blahoslavená Panna Maria zjevila třem malým dětem a slíbila jim, že nakonec její Neposkvrněné srdce zvítězí. V roce 2000 zřejmě něco z toho, co se nazývá „třetí fátimské tajemství“, Vatikán k nespokojenosti takřka všech zveřejnil. A upřímně řečeno, ještě to neskončilo, vítězství Neposkvrněného srdce v jakékoliv formě se neudálo. To znamená, že ještě musí přijít. A my počítáme, že s takovým vítězstvím část nebo celá současná krize Církve také pomine. A tak se úpěnlivými prosbami a touhou po velkolepém vítězství naší nebeské Matky snažíme, aby nebe učinilo obojí najednou.

Jaké byly historické příklady, které podnítily vaše rozhodnutí pro „růžencové křížové tažení“?

Ano, skutečně, existuje několik příkladů Božího zásahu v dějinách, opravdového zásahu Boha nebo Jeho svatých v lidských dějinách, a speciálně po modlitbě růžence.

Jedním z nejznámějších je bitva u Lepanta. Svatý Pius V., tváří v tvář nebezpečí, kterému čelilo křesťanství při své obraně proti Turkům, vyhlásil duchovní růžencové křížové tažení. S duchovním bojem byla sjednocena křesťanská flotila, která se u Lepanta střetla s námořními silami islámu. Ačkoliv byla početně slabší, na konci dne bylo vítězství tak podstatné, že pro křesťanství přineslo na léta a léta mír.

Velká bitva, opět proti Turkům, pod velením Sobieského u Vídně je také přisuzována modlitbě růžence. Stejně tak znovuzískaná svoboda Rakouska od komunistické ruské okupace v roce 1955 je považována za vítězství dosažené díky modlitbě svatého růžence.

Jistí lidé by řekli, že katolická Církev je pod tak násilným útokem svých nepřátel, že modlitba se na podporu Církve nezdá dostatečná. Co si myslíte o takových pochybnostech?

Když se modlíme, počítáme s pomocí všemohoucího Boha a Jeho svatých. Takové moci se nemohou rovnat žádné lidské síly, jakkoliv silné mohou být. Bůh je jediný neomezený, neomezený ve své moci – nazýváme ho všemohoucím Bohem – a toto slovo se musí brát bez umenšení. A Bůh opravdu může učinit cokoliv chce. A prosebník, i samy modlitby, mohou skutečně získat to, co by lidské síly nikdy nedosáhly. Je pravda, že jednou z podmínek účinné modlitby je důvěra, kterou v ní klademe, že bude vyslyšena. Jestliže sami nevidíme jako realistické, že nám Bůh může naslouchat a učinit to, o co prosíme, nezískáme nic. Vždy si musíme pamatovat tato slova: kdyby vaše víra byla velká jako hořčičné zrnko, mohli byste říci hoře, aby se pohnula, a stalo by se to. Musíme říct, že naopak modlitba je jedinou přiměřenou silou, která by vyřešila problém jemuž Církev čelí. Což samozřejmě také zahrnuje všechny jiné nezbytné kroky z naší strany.

Je zjevně obtížné hovořit o růžencovém křížovém tažení bez toho, že bychom mluvili o Fátimě a zvláště o třetím tajemství. Jaká je důležitost třetího tajemství?

Můžeme říci, že jeho důležitost je úměrná tomu, jak se někteří snaží zabránit jeho plnému zveřejnění. S největší pravděpodobností musíme souhlasit s tím, že třetí tajemství skutečně hovoří o současných svízelích a možná o budoucích událostech v Církvi. A že zahrnuje nejen nějaké popisy pohrom, ale i slib vítězství Naší Paní, a tu část už známe... Takže můžeme říci, že bychom v něm mohli nalézt klíč, jak se dostat ze současné krize, a nějaká upřesnění.

Myslíte, že už bylo zasvěcení Ruska Neposkvrněnému srdci Panny Marie uskutečněno?

Můžeme říci, že jisté zasvěcení Neposkvrněnému srdci už uskutečněno bylo, dokonce i jisté zasvěcení Ruska, ačkoliv nedokonale a způsobem, který nerespektuje všechny požadavky, jež vyžadovala Nejblahoslavenější Panna Maria. Takže už Pius XII. zasvětil svět, Jan Pavel II. zmínil zemi, kde se uctívá ikona Panny Marie... Ale ne všichni biskupové se sjednotili k zasvěcení Ruska.

Proč myslíte, že Pius XII. uskutečnil „zasvěcení světa“ Neposkvrněnému srdci Panny Marie a ne zasvěcení Ruska – o němž jistě věděl?

Mohou existovat přinejmenším dvě vysvětlení: první je, že za Pia XII. byla příliš velká opozice vůči takovému zasvěcení a druhé je, že ze Španělska přišlo zhruba ve stejné době jiné zjevení, které žádalo zasvěcení světa (Nejsvětějšímu srdci?). Takže Pius XII. se možná pokusil zkombinovat obojí v jedno zasvěcení... Každopádně, když tak učinil, některé fátimské zázraky se ve Vatikánu opakovaly pro něj: déšť růží a slunce.

Jak myslíte, že by zasvěcení Ruska ovlivnilo situaci Církve?

V historii lidstva jsou věci mnohem více provázány než si myslíme, ale velmi často to nevidíme nebo tomu nerozumíme. A tak by zasvěcení Ruska osvobodilo tuto zemi od omylů, proměnilo by se, jak řekla Maria. Jak to může ovlivnit krizi v Církvi? Mnoha způsoby, ale zde opravdu spekulujeme. Raději dám přednost tomu nechat Matku Boží, aby měla volné ruce udělat co chce. Mluví o vítězství, a to určitě znamená velké vítězství nad silami zla...takové vítězství by nebylo tak působivé, kdyby nebylo doprovázeno opravdovým vzestupem Církve. Ale neptejte se mě na způsob.

Myslíte, že výsledky zasvěcení Ruska budou výhradně duchovní? Někteří, jak se zdá, si představují okamžité politické nebo přirozené dopady.

Není nutné umenšovat moc Boha nebo Panny Marie. Přirozeně to může být obojí. Bylo by obrácení Ruska pouze nadpřirozené nebo nezahrnovalo nějaké lidské aspekty? Současná krize má také lidské stránky, jako například prázdné kostely, prázdné kláštery... Takže Bůh by je mohl opět naplnit a to lidmi dobré víry, konvertity.

V čem je důležitost růžencového křížového tažení, co se týče vlivu tradice v katolické Církvi?

Velmi jednoduše řečeno: jak bychom se mohli odvážit činit jakékoliv dobro Církvi, pokud ne skrze nadpřirozené prostředky? Takže když užíváme nadpřirozené prostředky jako je modlitba a modlitba růžence, důležitost růžencového křížového tažení je přirozeně rozhodná.

Myslíte, že pouze příznivci FSSPX by se měli účastnit růžencového křížového tažení nebo také jiní katolíci?

Neexistuje naprosto žádné omezení našeho růžencového křížového tažení. Každá modlící se duše je vítaná! Nenárokujeme si žádnou výlučnost na modlitbu, která byla dána celé Církvi. Ale je pravdou, že je jen málo těch, kteří modlitbu dál užívají, když se to porovná s tím, co by mělo být. Ale vzhledem k okolnostem bylo jaksi obtížné při výzvě k modlitbě překročit naše hranice (myšleno hranice FSSPX – pozn. překl.).

Máte za poslední rok nějaké pozitivní odezvy na toto růžencové křížové tažení i mimo Bratrstvo?

Nemnohé. Vzpomínám si na italského kněze, který byl přítomen na svěceních kněží v Ecônu, a slíbil připojit se milionem růženců. A mimo to také P. Gruner (uznávaný odborník na fátimské zjevení – pozn. překl.) spustil něco podobného... Není to mnoho. Při minulém růžencovém křížovém tažení zapůsobilo množství růženců na kardinála Castrillona Hoyose. Řekl mi, že si je jistý, že hrály roli při dosažení toho, kde jsme teď.

> Rozhovory / Rozhovor s biskupem Fellayem o růžencovém křížovém tažení