Lichtenštejnové

Jeden z nejstarších evropských rodů byl doložen už na sklonku 11. století v Dolním Rakousku. Téměř 700 let trvající působení Lichtenštejnů na Moravě se počítá od roku 1249, kdy obdržel Jindřich I. od Přemysla Otakara II. statky na Mikulovsku. Za Lucemburků k jejich majetku přibyly Lednice, Břeclav a Valtice, které se po ztrátě ostatních dolnorakouských držav staly jejich hlavním sídlem. Toto město plné pamětihodností vděčí za svou dnešní podobu velkou měrou právě Lichtenštejnům.

Rod postupně získal další zboží, např. Bučovice, Moravský Krumlov či Moravskou Třebovou, kde budovali zámky a sakrální stavby. Většina těchto objektů je kulturními památkami, lednicko-valtický areál byl zapsán na seznam UNESCO. V Praze vlastnili Lichtenštejnové dva paláce- jeden na Malostranském náměstí (dnes sídlo HAMU), druhý u Sovových mlýnů (nyní v majetku vlády ČR). V rodové hrobce ve Vranově u Brna nalezlo místo posledního odpočinku více než 60 členů rodiny.

V roce 1608 byl Lichtenštejnům přiznán knížecí titul a od té doby se objevovali v císařských službách. Během stavovského povstání podporovali Habsburky, získali mnohé konfiskáty a stali se nejbohatšími šlechtici na Moravě. Byli velcí podporovatelé umění a soustavně zvelebovali svá sídla.
Kolem r. 1800 se do jejich vlastnictví dostala hrabství Vaduz a Schellenberg, základ dnešního Lichtenštejnska. Zde však knížata začala trvale žít až po nástupu nacismu. Lichtenštejnsko nikdy neuznalo Mnichovskou dohodu ani protektorát a vládnoucí kníže finančně podporoval prezidenta Beneše v exilu. Je o to větším paradoxem, že právě na základě Benešových dekretů byly Lichtenštejnům konfiskovány všechny majetky v Československu. A to i přesto, že s nacisty nesympatizovali.
Osobnosti rodu:
Jan I.(+ 1397), hofmistr habsburského vévody Albrechta III. Na Moravě získal Břeclav a Lednici, v Rakousku Valtice, které se součástí čs. zemí staly až r. 1920.
Jan V. (+1473) neblaze proslul jako tyranský manžel „Bílé paní“ Perchty z Rožmberka, kterou prý na smrtelném loži proklel.
Karel I.(1569-1627), nejvyšší hofmistr Rudolfa II., byl povýšen do knížecího stavu. Konvertoval ke katolictví, po bitvě na Bílé Hoře předsedal exekuci povstalců na Staroměstském náměstí. Díky konfiskacím značně rozšířil rodový majetek, např. o Opavsko a Krnovsko.
Karel Eusebius (1611-1684), milovník umění, autor díla Studie o architektuře. Na svých sídlech inicioval stavební a sběratelské aktivity. Ve Valticích vedl inkviziční proces s čarodějnicemi.
Jan Josef I.(1760-1836), diplomat avelitel jezdectva za válek proti Napoleonovi. Za jeho vlády byl lednicko-valtický areál doveden do dnešní podoby.
Hans Adam II.(* 1945), současný panovník Lichtenštejnska. Jeden z nejbohatších vládců světa. Jeho žena Marie Aglaé pochází z českého rodu Kinských z Vchynic a Tetova.