> Rozhovory / Rozhovor P. Franze Schmidbergera pro Kathnews

Rozhovor P. Franze Schmidbergera pro Kathnews

P. Franz Schmidberger: „Církev vstoupila do klidnějších vod.“

Převzato a přeloženo z Rorate Caeli.

20. února 2010

Zajímavý rozhovor s P. Franzem Schmidbergerem, bývalým Generálním představeným Kněžského bratrstva sv. Pia X. (FSSPX) a současným představeným německého distriktu, který zahrnuje několik příkrých slov ke komentářům biskupa Richarda Williamsona.

Šéfredaktor Kathnews Benjamin Greschner v exkluzivním rozhovoru s P. Franzem Schmidbergerem FSSPX.

Stuttgart – Teologické rozhovory mezi zástupci Kongregace pro nauku víry a Kněžským bratrstvem sv. Pia X. (FSSPX) právě probíhají. Více než 20 let po nepovolených biskupských svěceních arcibiskupa Marcela Lefébvrea existuje jakýsi posun v obtížném vztahu mezi Svatým stolcem a Bratrstvem. Šéfredaktor Kathnews Benjamin Greschner hovořil s P. Franzem Schmidbergerem, představeným německého distriktu Bratrstva. Hlavními tématy byly současný stav rozhovorů s Římem, liturgie a pontifikát papeže Benedikta XVI.

P. Franz Schmidberger se narodil 19. října 1946 v Riedlingenu. Po studiích matematiky na univerzitě v Mnichově vstoupil v roce 1972 do semináře FSSPX v Ecône. Zde byl v roce 1975 arcibiskupem Marcelem Lefébvrem vysvěcen na kněze. V roce 1979 se stal představeným německého distriktu Bratrstva a v roce 1982 se stal jeho Generálním představeným. V letech 1994 – 2003 byl činný ve vedení Bratrstva. V roce 2003 byl jmenován rektorem semináře v Zaitzkofenu. V roce 2006 se opět stal představeným německého distriktu.

Benjamin Greschner: Otče, jaké je vaše hodnocení současného stavu teologických rozhovorů mezi zástupci Bratrstva a Svatým stolcem?

P. Schmidberger: Podle dosti skoupých informací, které jsou k dispozici, začaly vyjasňující teologické rozhovory dobře. Poprvé můžeme kompetentní autoritě beze spěchu přednést naše výhrady k prohlášením Druhého vatikánského koncilu a pokoncilnímu vývoji. Rozhovory budou jistě trvat dlouhou dobu, možná léta. Ale možná naši partneři v diskuzi rychle zjistí, že není možné popřít, že FSSPX je katolické, ačkoliv mohou existovat oblasti neshody. To by znamenalo ohromný pokrok. K úspěchu je nutná velmi diskrétní povaha rozhovorů, nic dobrého nepůsobí rozruch a nic dobrého nepovstává z rozruchu.

Benjamin Greschner: Nedávno biskup Richard Williamson ve video rozhovoru komentoval rozhovory. Vyjadřoval se dosti negativně a byl očividně nepřesvědčený, že by mohly vyústit ve shodu. Co si myslíte o jeho komentářích? Prezentují oficiální postoj Bratrstva?

P. Schmidberger: Vyjádření biskupa Williamsona ohledně rozhovorů v Římě jsou politováníhodná, protože jistě nereprezentují postoj Bratrstva. Na druhou stranu je zatím nutné jasně varovat před přehnaným optimismem ohledně rozhovorů. Biskup Fellay řekl, že by to byl zázrak, kdyby skončily skutečně úspěšně.

Benjamin Greschner: Jak realistická je, podle vašeho soudu, dohoda mezi Svatým stolcem a Bratrstvem? V roce 1988 jste se ještě jako Generální představený účastnil podobných rozhovorů. Změnila se od té doby situace?

P. Schmidberger: Dohoda mezi Svatým stolcem a Bratrstvem by mohla znamenat pouze jedinou věc: že Řím přijme hlas předkoncilního učitelského úřadu. Bratrstvo nikdy nerozvinulo žádný svůj specifický postoj, ale místo toho se stalo hlásnou troubou papežů, zvláště těch z doby Francouzské revoluce až do Druhého vatikánského koncilu. Od roku 1988 se situace změnila v tom, že Řím teď bere naše námitky vážně a hledá odpovědi.

Benjamin Greschner: Které odpovědi, podle vašeho názoru, zvláště potřebují vyjasnit a prodiskutovat na poli teologie a učitelského úřadu Církve? Existují témata, která byste popsal jako „horké brambory“?

P. Schmidberger: Otázka nové liturgie je nepochybně bodem do diskuze, ale pak také ekumenismus, role jiných náboženství a vztah Církve ke světu. Za „horké brambory“ bych zvláště označil otázku náboženské svobody a také otázku nauky.

Benjamin Greschner: Před rokem sňal papež Bendikt XVI. exkomunikace ze čtyř biskupů vašeho Bratrstva. Mělo toto rozhodnutí pozitivní vliv na práci Bratrstva?

P. Schmidberger: Snětí exkomunikace odstranilo překážky a přivedlo k nám více věřících. Na druhou stranu povyk v médiích vytvořil některé nové překážky. Věřím však, že toto papežovo odvážné rozhodnutí pozitivně ovlivnilo nejen Bratrstvo a jeho práci, ale vlastně celou Církev.

Benjamin Greschner: Jak hodnotíte současnou náladu ve vašich priorátech a institucích? Co si věřící a kněží myslí o rozhovorech se Svatým stolcem?

P. Schmidberger: Pokud mohu říci, nálada v našich priorátech a institucích je všeobecně vcelku dobrá a celkově vzato naši členové rozhovory se Svatým stolcem vítají. Nikdo z nás však nemá falešné představy.

Benjamin Greschner: V dubnu 2005 byl Joseph kardinál Ratzinger zvolen na Petrův stolec, což znamenalo záblesk naděje pro mnoho „tradicionalistických“ katolíků. Nyní už Benedikt XVI. vládne Církvi takřka 5 let. Jak hodnotíte prvních pět let jeho pontifikátu?

P. Schmidberger: Církev s Benediktem XVI. vstoupila do klidnějších vod. Reahabilitace mše svaté v tradiční formě, snětí exkomunikací a věroučné rozhovory se Svatým stolcem jsou velmi pozitivní kroky tohoto pontifikátu. Na druhé straně litujeme návštěvu římské synagogy a zvláště papežovo prohlášení, že my a Židé se modlíme ke stejnému Bohu.

My křesťané vyznáváme Nejsvětější Trojici a uctíváme Našeho Pána Ježíše Krista jako Syna Božího, který je jedné podstaty s Otcem. Dnešní Židé naopak nepřijímají žádnou z těchto fundamentálních pravd našeho svatého náboženství. Protože neexistuje žádný jiný Bůh než Nejsvětější Trojice, žádný jiný Pán než Ježíš Kristus, nevyznáváme stejného Boha jako Židé.

Jiné to bylo se spravedlivými Starého zákona. Oni byli otevření pravdě o Trojici a Božím synovství přislíbeného Mesiáše. Papež se znepokojivě vzdálil od těchto slov prvního papeže sv. Petra: „V nikom jiném není spásy /než v Ježíši Kristu/“ (Sk 4:12). Ta platí pro každého člověka, pro Židy a také pro muslimy.

> Rozhovory / Rozhovor P. Franze Schmidbergera pro Kathnews