> Rozhovory / P. Lorans, mluvčí FSSPX, hovoří o římské tiskové zprávě

P. Lorans, mluvčí FSSPX, hovoří o římské tiskové zprávě

Převzato a přeloženo z SSPX USA.

Souhrn článků týkajících se naukových rozhovorů mezi Svatým stolcem a FSSPX >

Druhá zářijová neděle 2011, třináctá neděle po seslání Ducha Svatého.

Směřujeme ke konci schizmatu, ke smíření dědiců arcibiskupa Lefebvra s Římem? Dnes se zdá, jako by byl míč na straně Bratrstva sv. Pia X.

Jde o historický okamžik nebo jen něco, co už tu bylo?

P. Alains Lorains: Jde o určitý krok. Po předběžných jednáních, o která biskup Fellay požádal Svatého otce kvůli tradiční mši a kanonickým sankcím proti biskupům Bratrstva, a po naukových rozhovorech ohledně Druhého vatikánského koncilu, se daly předvídat budoucí vyhlídky. Ty přišly 14. září. Za zmínku stojí velká otevřenost teologů Bratrstva během těchto rozhovorů, v nichž velmi přesně vyjasnili naukové těžkosti nacházející se v koncilních textech. Tato otevřenost však nezabránila dalšímu kroku. Řím očividně zná přesně naše postoje a při této jasné znalosti kardinál Levada předal biskupu Fellayovi tuto naukovou preambuli.

Půjde Bratrstvo za biskupem Fellayem, jestliže vyjádří souhlas s touto preambulí?

Dohoda s Římem by vyřešila kanonickou situaci Bratrstva sv. Pia X. Ale to není tak důležité, jako vrátit tradici – často v posledních 40 letech opovrhované nebo pronásledované – její právo na existenci v Církvi. Tento proces začal již s motu propriem Summorum pontificum, které deklarovalo, že tradiční mše nebyla nikdy zrušená. Jestliže biskup Fellay po důkladném přečtení, jež po něm Řím žádá, vyjádří souhlas, Bratrstvo jej jistě přijme kladně.

Jaké je legitimní rozmezí debaty o textech Druhého vatikánského koncilu?

Toť otázka! Nauková preambule je důvěrná a já nemohu nic dodat k oficiálnímu tiskovému prohlášení: „...ponechává k legitimní diskuzi otevřené teologické studium a vysvětlení jednotlivých vyjádření a formulací nacházejících se v dokumentech Druhého vatikánského koncilu a pozdějšího Magisteria.“

Někteří to vysvětlují tak, že to znamená, že sporné body koncilu mohou být otevřeny diskuzi, aniž by to znamenalo zpochybnění věrnosti Církvi: znamenalo by to uznat, že se nepožaduje přilnutí ke sporným textům jako se to požaduje u dogmat.

Jiní trvají na tom, že tato nauková preambule – která je, připomínám, neveřejná – by vyžadovala uznání celého koncilu, jeho autenticity a legitimity jeho učení. Pro ně by se... pouhá možnost diskutovat o Druhém vatikánském koncilu jevila jako trochu moc...

To, co můžeme vidět, je jasný rozdíl mezi tiskovým prohlášením ze 14. září 2011 a sdělením státního sekretáře ze 4. dubna 2009, které říkalo: „Nezbytnou podmínkou pro budoucí uznání Bratrstva sv. Pia X. je plné přijetí Druhého vatikánského koncilu a Magisteria papežů Jana XXIII., Pavla VI., Jana Pavla I., Jana Pavla II. a Benedikta XVI.“

Mezi těmito dvěma prohlášení jsou dva roky teologických rozhovorů, které umožnily „najít a vyjasnit si věroučné problémy“, řečeno slovy biskupa Fellaye. Došlo mezi lety 2009 a 2011 k vývoji? Přispělo k němu vysvětlení teologů Bratrstva? Odpověď nechám na vás.

> Rozhovory / Interview s biskupem Fellayem, Roodepoort (Jižní Afrika), 15. 9. 2009