> Rozhovory / Rozhovor s biskupem Fellayem v El Pasu (4. část)

Rozhovor s biskupem Fellayem  v El Pasu (4. část)

Převzato a přeloženo z SSPX USA.

Je společenství s Římem, s ohledem na snětí exkomunikací, částečně naplněno?

Pokud je nějaká fráze, kterou vůbec nemám rád, je to fráze „neúplné společenství“ nebo „plné společenství“ nebo „ne v plném společenství“. V dřívější době jste buď byli ve společenství s Církví, nebo ne. Tato otázka nebytí v plném společenství, v neúplném společenství je svého druhu nesmysl. Co vyřazuje někoho ze společenství je exkomunikace. Jestliže neexistuje exkomunikace, pak existuje plné společenství a nikoliv „neúplné společenství“.

Pokud tedy těmito slovy chtějí říci, že Bratrstvo ještě není v dokonalém postavení, to jest, že existují jisté dispozice kanonického práva, které nejsou naplněny v naší současné situaci, pak je to pravda. Ale to nemá co dělat se společenstvím. To má co dělat s kanonickým právem a poslušností.

Co s problémy s diecézemi? Vidíte zde nějaké případné kanonické řešení?

Jediné rozumné řešení, které pro Bratrstvo vidím – ne pro teď, ale v budoucnu, až přijde čas dosáhnout kanonické shody – by bylo, bude-li takové ujednání, získat ve stejnou chvíli vynětí z diecézí /z jurisdikční pravomoci místního biskupa – pozn. překl./. Jestliže budeme s naším apoštolátem svěřeni do rukou biskupů, nebude to v současnosti fungovat. Je jich příliš mnoho, kteří na nás pohlížejí jako na nepřátele a budou s námi zacházet jako s nepřáteli, což by znemožňovalo náš apoštolát. To by nefungovalo, takže pro nás je jedinou rozumnou cestou forma vynětí.

Co znamená „být pod ochranou“?

Tento obrat pochází přímo od papeže. Během audience v roce 2005 jsem mu řekl, že současná situace Církve je taková, že normální katolický život je znemožněn. Papež řekl: „Chápu, že potřebujete ochranu.“ To znamená, že chápe, že pokud nám udělí status, musí nám dát ve stejnou chvíli štít, ochranu, hradbu, něco, co zabrání těm, kdo jsou nepřáteli tradice, aby zničili naše dílo. V tuto chvíli jsou velmi mocní. Nevím, jak to bude fungovat, zda to bude fungovat nebo kdy to bude fungovat, ale jestliže za námi nebude stát papež, tak rozhodně není způsob, jak bychom se mohli pohnout kupředu.

Setkání biskupa Fellaye s papežem Benediktem XVI. v Castel Gandolfo 29. srpna 2005.

Zvážíte-li rozhovory s Vatikánem, jde o „vyjednávání“?

Nemám to slovo rád, protože ve skutečnosti nejde o vyjednávání. Když vyjednáváte, hovoříte o vytváření dohody. Máte situaci, kdy řeknete „V pořádku, zde jsem připraven ustoupit ze své pozice, zmírnit jí, něco opustím, učiním ústupek.“ My nehovoříme o dělání ústupků. My prostě mluvíme o Církvi, která má uznat svou vlastní tradici. Vším čím jsme, jsme pouze proto, že následujeme to, co Církev přikazovala, nařizovala a věřila. To co máme je vlastní dědictví Církve a dychtíme po tom vidět Církev, jak jej sdílí. Je to počínání Církve, nikoliv naše, a my Církvi říkáme: toto je tvoje, vezmi si to, učiň to opět svým. Na této úrovni nevidím žádné vyjednávání. Vidím jen „ber nebo neber“. A to nenazývám vyjednáváním.

Můžeme rozhovory považovat za dialog hluchých?  /zjevná narážka na výrok biskupa Williamsona – pozn. překl./

To si nemyslím. Bylo by to tak, kdyby neexistovaly žádné body porozumění. Jestliže by ti, s nimiž hovoříme, měli, řekněme, zcela zkaženou moderní filozofii, zcela odlišné modernistické koncepty, pak byste mohli říci, že je to jako dialog hluchých. Ale přinejmenším lidé, s nimiž diskutujeme, takoví nejsou. Možná nechtějí diskutovat nebo možná nechtějí diskutovat stejným způsobem jako my. A možná cíle těchto rozhovorů nejsou na obou stranách stejné. Ale nemyslím si, že je to v současnosti dialog hluchých. Uvidíme. Stále jsme na začátku rozhovorů. V tuto chvíli máme opravdu dojem, že oni velmi dobře chápou, co říkáme. A jestliže chápou, znamená to, že nejsou hluší. A my také chápeme, co říkají. Neříkám, že souhlasíme, ale neřekl bych, že je to dialog hluchých.

> Rozhovory / Rozhovor s biskupem Fellayem v El Pasu (4. část)