> Rozhovory / Interview s biskupem Fellayem

Interview s biskupem Fellayem

Souhrn článků týkajících se teologických rozhovorů mezi Svatým stolcem a FSSPX >

Převzato a přeloženo z Catholic Family News.

„Neučiníme žádné kompromisy ohledně koncilu.“
Rozhovory začínají na podzim 2009

Rozhovor Generálního představeného Kněžského bratrstva sv. Pia X s italskou zpravodajskou agenturou APCom.
Pátek 31. července 2009

(APCom): Papež je ve Valle d´Aosta na dovolené. (Poznámka: Papež opustil Valle d´Aosta 29. července a odjel do Castel Gandolfo, což znamená, že interview bylo poskytnuto před jeho odjezdem.) Jste velmi blízko něj. Máte spolu nějaký kontakt, nebo kontakt s někým z jeho doprovodu?

(Fellay): Ne, vůbec. Nemáme žádný kontakt. Během dovolené musíme nechat papeže o samotě (lasciare in pace). Jednání pokračují s Vatikánem, s lidmi zodpovědnými za dialog. Ale nerušili jsme papeže. Tohle je jeho dovolená.

(APCom): Biskupe Fellay, dá se v brzké době předpokládat vaše cesta do Říma? Bylo již stanoveno počáteční datum rozhovorů? A, co se týče vaší komise, zvážil jste již, kdo se v ní bude účastnit? Kolik lidí ji bude tvořit?

(Fellay): Není stanoveno datum pro začátek dialogu, ale lze předpokládat, že to bude na podzim. Budu v té době v Římě, ale detailně není nic stanoveno. Komise je již zformována, ze 3-4 členů, ale ještě nezmíníme jména, byť jen proto, abychom zamezili jakémukoliv tlaku.

(APCom): Myslíte si, že ve Vatikánu je zvýšená citlivost, co se týče očekávání Židovského světa jak ve „Williamsonově aféře“, tak co se týče Velkopáteční modlitby?

(Fellay): Ano, to si myslím. Já sám jsem v rozpacích – po tom, co se stalo v případě biskupa Wiliamsona – když vidím Židy, kteří se zabývají záležitostmi katolické Církve. To není jejich náboženství. Nechte nás (lasciare in pace). To jsou záležitosti, které se týkají katolické Církve. Jestliže si přejeme se modlit za Židy, budeme se za ně modlit, způsobem, který se nám zdá správný. Nevím, jestli se oni modlí za nás, ale řekl bych, že je to jejich věc.

(APCom): Proto je na papeže a Vatikán činěn nátlak ze strany Židovského světa?

(Fellay): Správně. Tohle je extrémně křehká a palčivá záležitost, a já si myslím, že bychom se měli přesunout z tohoto klimatu, které není dobré. Došlo k nešťastné souhře událostí, které se nikdy nesmí opakovat. V tomto kontextu lze rozčilení Židů rozumět, já mu rozumím, a odsuzuji, co se stalo.

(APCom): V motu proprio „Unitatem ecclesiam (sic: ECCLESIAE UNITATEM) papež hájí názor, že „doktrinální otázky zjevně přetrvávají, Bratrstvo nemá kanonický status v Církvi a jeho duchovní nemohou vykonávat duchovní službu legitimním způsobem“. Co si o tom myslíte?

(Fellay): Myslím, že nic moc se nezměnilo. Co se změnilo je to, že tato nová dispozice zaostří naše vztahy na doktrinální záležitosti. Ale to není změna, to je proces, který pokračuje vpřed, a o který jsme požádali již v roce 2000; cesta jde vpřed. To, co papež píše, je v linii s obvyklým projevem Říma od roku 1976. Proto to není nové. Zastáváme jasnou pozici, ve které už nějakou chvíli setrváváme, a zastáváme, ačkoliv je to v protikladu s tímto zákonem, že existují vážné důvody, které ospravedlňují skutečnost, že vykonáváme duchovní službu legitimně. Jsou to okolnosti ve kterých se Církev nalézá, kterým my říkáme „stav nouze“. Například, stane-li se nějaká velká katastrofa v zemi, obvyklá struktura je nefunkční, systém přechází do stavu nouze a všichni, kteří mohou pomoci, pomáhají. A proto to není naše osobní vůle, ale potřeba věřících, která si žádá pomoc od všech, kteří mohou pomoci. A tento stav nouze je velmi rozšířen v Církvi – existují jistě některé výjimky – proto je nutné zabezpečit, bez výčitek svědomí, legitimní službu apoštolátu.

(APCom): Po jakém jurisdikčním statutu pro Bratrstvo sv. Pia X toužíte? Prelatura, společenství apoštolského života nebo co?

(Fellay): To závisí na Římu, očividně ten je autoritou, která rozhodne o struktuře. Jejich náhledem /na věc/ je přání respektovat co nejvíce skutečnost, kterou reprezentujeme. Mou nadějí je, že budeme dostatečně ochráněni, abychom konali apoštolát a mohli ho konat dobře bez toho, že by nás někdo neustále zastavoval v aktivitách z jurisdikčních důvodů. Doufám v prelaturu, ačkoliv nemám žádné preference. Co se týče časového plánu, nemohu se vyjádřit, to vše závisí na Římu.

(APCom): Pro Williamsona je Druhý vatikánský koncil „otrávený koláč“, který se má vyhodit do „popelnice“; dle Tissiera de Mallerais by měl být koncil „zrušen“; a pro Alfonse de Gallareta (sic) toho neexistuje „mnoho, co se dá zachránit“ z koncilu: existuje rozdělení uvnitř Bratrstva sv. Pia X? Jak to zamýšlíte řešit vy? Vatikán zastává, že existují rozdíly uvnitř Bratrstva.

(Fellay): Mohl bych říct, že nevidím jednotu ani ve Vatikánu. Problém v Církvi naší doby nejsme my. My jsme se stali problémem jen proto, že říkáme, že existuje problém. Mimoto, ačkoliv můžeme dávat dojem rozporných nebo dokonce protikladných prohlášení, neexistují žádná vnitřní rozdělení. Například o koncilu můžeme říct, že většina z něj má být zavržena. Ale také se může říct, že co je možné, by mělo být zachráněno. Ale my všichni nemůžeme nikdy říkat /zcela/ totéž. Koncil je směs: jsou zde dobré věci, a jsou zde špatné. Dokonce papež, když zastává, že hermeneutická kontinuita je žádaná, a že nechce roztržku, odmítá koncil interpretovaný jako roztržku.

(APCom): Je biskup Williamson problémem?

(Fellay): Je to zcela okrajový problém. Co řekl nemá žádný vztah ke krizi Církve, ani s jádrem věci, se kterou se potýkáme 30 let po koncilu. Je to historická záležitost. Otázka toho kolik Židů, a jak byli zavražděni není záležitostí víry, ani to není náboženská záležitost, je to historická záležitost. Jsme samozřejmě přesvědčeni, že tu záležitost nezvážil, jak by býval měl a my jsme se od toho distancovali. Ale co se týče náboženských pozicí Bratrstva s ohledem na koncil, nevidím žádný problém s Williamsonem.

(APCom): Williamson říká, že koncil je „otrávený koláč“, který se má vyhodit do „popelnice“. Nezdá se vám ta fráze příliš silná? Souhlasíte s ní?

(Fellay): Je to kontroverzní fráze, ale neodsuzuji ho. Tolik dnešních deklarací je učiněno v kontroverzním tónu. Je to provokace udělaná, aby donutila lidi myslet. Vyjádřil bych ten koncept jinak, ale nevím jestli nejsem v souladu /s Williamsonem/. Řekl bych to jinak, řekl bych, že musíme přesáhnout koncil, abychom se vrátili k tomu, co Církev vždycky učila a od čeho se Církev nemůže oddělit, a v jistý moment musíme přesáhnout koncil, který byl zamýšlen jako pastorační a ne doktrinální. Takový, který si přál vypořádat se se změněnou situací Církve. Ale tato změna a mnoho věcí koncilu jsou nyní opotřebované.

(APCom): Biskup Williamson slíbil, že zůstane mlčet, ale dál hovoří: bude potrestán? Pokud bude nadále zastávat, že kompromis s Římem ohledně koncilu není možný, bude vyloučen /z Bratrstva/?

(Fellay): Není pravda, že Williamson hovoří často. Velmi zřídka.. jednou něco řekl.. a pak nepožádali jsme ho, aby mlčel o všem. Oblast u které jsme ho požádali o mlčenlivost byla velmi omezená. Jeho přesun je dočasný. Zlehčuji to jak jen je to možné..nemělo by se to zveličovat..v tuto chvíli nevidím důvod pro jeho vyloučení. Záleží to na něm, na situaci do které se sám dostal. Teď je to pokračující proces, vážně poškodil svou reputaci, neumím si představit nic /dalšího/ za touto situací, ve které už je. Bude záležet na tom, co řekne. Už je dostatečně potrestán, odstrčen na okraj, nemá žádnou pozici.

(APCom): A, co se týče koncilu, přijmete kompromis s Římem?

(Fellay): Neuděláme žádný kompromis ohledně koncilu. Nemám v úmyslu udělat nějaký kompromis. Pravda netoleruje kompromis. Nechceme kompromis, chceme jasno ohledně koncilu.

(APCom): Poslední svěcení kněží je vnímáno jako provokace: nebylo bývalo lepší se jim vyhnout v tento křehký moment?

(Fellay): Nebyla to provokace. Někteří biskupové těžili z okolnosti prohlašovat to za provokaci. Ale nebyla to provokace, ani pro Řím, ani pro nás. Je to jako zabránit člověku dýchat. My jsme kněžská společnost jejíž cíl je formování kněží. A proto zabránit poslednímu aktu formování, což je svěcení, je jako zabránit někomu dýchat. Na druhou stranu jsme vždy předjímali a vždy jsme věděli, že se snětím exkomunikace nastal nová situace, která je lepší než ta předchozí, ale není dokonalá. Pro nás je normální se pohnout vpřed s našimi aktivitami, a tedy, se svěcením.

(APCom): L´Osservatore Romano zmínilo Kalvína, Michaela Jacksona, Harry Pottera, Oscara Wildea. Co si o tom myslíte?

(Fellay): Ptám se sám sebe: je role L´Osservatore Romano opravdu v tom zabývat se takovými věcmi? To je první otázka. A druhá otázka je: co se o těch lidech říká skutečně správná věc? Mám spíše kritický hodnocení na tyto věci.

(APCom): Věříte, že tahle otřepaná záležitost lefébvristů může nakonec dojít konce s tímto papežem?

(Fellay): Určitě věřím, že je jistá dobrá naděje. Věřím, že se musíme intenzivně modlit, jsou to velmi křehké záležitosti. My jsme v této situaci 40 let, a ne pro osobní ohledy, ale opravdu kvůli vážným věcem, které náleží víře a budoucnosti Církve. Jistě vidíme v papeži autentickou vůli dosáhnout jádra záležitosti a ctíme to se vším zadostiučiněním. Modlíme se, a doufáme, že s milosrdenstvím dobrého Boha dosáhneme něčeho, co je dobré pro Církev a nás samé.

(APCom): Co si myslíte o Benediktu XVI?

(Fellay): Je to čestný člověk, který se dívá na situaci a život Církve nanejvýš vážně.

Souhrn článků týkajících se teologických rozhovorů mezi Svatým stolcem a FSSPX >

> Rozhovory / Interview s biskupem Fellayem