„Regularizace“ Bratrstva sv. Pia X.

Ne tak snadná, jak si myslíte.

John Vennari

Dopis Vatikánu Bratrstvu sv. Pia X. ze 14. září spustil vlnu předčasných oslav.

Ačkoliv se obsah „naukové preambule“ zaslané Vatikánem stále drží v tajnosti, biskup Fellay v rozhovoru ze 14. září (na Vendee >) naznačil, že obsahuje určitý druh věroučného prohlášení, u nějž se očekává, že jej FSSPX podepíše, a pobídku k přistoupení k dalšímu kroku ke kanonické regularizaci.

Zdá se, že tímto uznáním FSSPX, které se nabízí, by měla být osobní prelatura podobná jako u Opus Dei.

Když biskup Fellay na konci rozhovoru žádá, abychom zintenzívnili své modlitby růžence a modlitby za FSSPX za „milosti světla a síly, které potřebujeme více než kdy jindy“, nepronáší pouhou zbožnou otřepanou frázi. Před plénem veřejného mínění je tlak na biskupa Fellaye a FSSPX obrovský.

Ze všech stran slyšíme volání, aby biskup Fellay přijal tuto „dohodu“ a spokojil se s ní, a to pod falešnou premisou, že je to pro FSSPX „teď a nebo nikdy“, protože podmínky pro „regularizaci“ už možná v dohledné budoucnosti nikdy nebudou znovu tak příznivé.

Ti, kdo naléhají na takovýto kvapný přístup, si tuto záležitost nepromysleli. Poslední věcí, kterou biskup Fellay a FSSPX podepíše, je dohoda v Obamově stylu „musíme přijmout zákon, abychom zjistili, co je v něm“. Ne, ke krokům nabízené regularizace se musí přistupovat s velkou obezřetností – obezřetností, která si nutně vyžádá více než pár měsíců rozvažování.

FSSPX se bude muset ujistit, že věc důkladně přezkoumalo a prověřilo všechny důsledky regularizace a bude muset být – i přes obrovský tlak – připraveno říci „ne“, pokud nebudou předem vyřešeny všechny detaily.

Nemělo by nás překvapit, že biskup Fellay přistupuje k jakémukoliv druhu kanonických návrhů rezervovaně a obezřetně. Hovořím jako někdo, kdo je v tradičním hnutí přímo angažován více než 30 let, a jako někdo, kdo viděl, jak zhořkly mnohé dohody o regularizaci. Ačkoliv Catholic Family News žádným způsobem nereprezentuje Bratrstvo sv. Pia X., plně biskupa Fellaye v tomto obezřetném přístupu podporujeme.

Zde je jen několik z „tisíc a jedné“ otázek, které musí být zodpovězeny, než bude dosaženo jakékoliv kanonické dohody:

  • Jak bude v dlouhodobém výhledu reagovat diecézní biskup na biskupy FSSPX, kteří budou pravidelně vstupovat do jeho diecéze kvůli udílení svátosti biřmování, zvláště bude-li diecézní biskup vědět, že toto /místní/ společenství chce biskupa FSSPX, protože nevěří novému obřadu biřmování, ani nevěří samotnému diecéznímu biskupovi?
  • A co otevírání nových kaplí a mešních center? Nových škol? Nových seminářů jako je například seminář ve Virginii v USA, který má být brzy vybudován? Bude muset Bratrstvo nejprve obdržet povolení od diecézního biskupa – který je v mnoha případech k tradici nepřátelsky naladěný? A pokud ano, není to velkým ohrožením pro budoucí růst Bratrstva?
  • Jak bude vatikánská hierarchie, stále oslabená modernistickým myšlením, snášet stížnosti diecézního biskupa – který bude FSSPX chápat jako hrozbu své moci – aniž by dělala kompromisy s FSSPX?
  • A co nezávislé kaple, s kterými je teď FSSPX v přátelském vztahu, a v nichž udílí biřmování?
  • Bude Řím očekávat, že FSSPX přestane v těchto nezávislých kaplích udílet biřmování? Bude Vatikán očekávat, že se FSSPX bude v podstatě vyhýbat těm, kteří byli jeho celoživotními spojenci? Jaký druh svobody a ochrany Vatikán FSSPX zaručí, aby mohlo dále udílet biřmování v těchto kaplích, jejichž kaplani jsou ve svědomí přesvědčeni, že nemohou uzavřít kanonickou dohodou s místním biskupem?
  • Jak bude zaručena naprostá autonomie vzdělávání ve školách FSSPX?
  • Jak bude zaručena naprostá autonomie při protirevolučním formování kněží v seminářích FSSPX?
  • Jaké přesně jsou vyhlídky na konsekrace biskupů FSSPX do budoucna?
  • A co řeholní řády spojené s Bratrstvem sv. Pia X.? Co vztahy FSSPX s tradičními benediktýny? S tradičními dominikány? S tradičními kapucíny? S tradičními karmelitány?
  • Bude v rámci nabízené „osobní prelatury“ FSSPX moci podporovat a světit muže pro tyto skupiny?
  • Budou řeholní řády, které jsou k FSSPX přidružené, muset v rámci takovéto dohody změnit svůj název a přestat se nazývat dominikány, benediktýny, karmelitány? (Když před třemi lety Transalpinští redemptoristé přijali regularizaci, první věcí, kterou byli nuceni učinit, byla změna jejich jména na „Syny Nejsvětějšího Vykupitele“, protože Novus ordo redemptoristé jim nepovolili užívat jména „redemptoristé“. Řím okamžitě podpořil moderní redemptoristy proti transalpinským.)
  • Co sestry dominikánky, které učí ve školách přidružených k FSSPX, z nichž dvě takové školy jsou ve Spojených státech? Bude mít FSSPX dovoleno v tomto přidružení pokračovat? Budou mít tyto dominikánky u diecézního biskupa povolenu stejnou autonomii, jakou bude hypoteticky mít FSSPX, a budou si moci tradiční sestry dominikánky ponechat titul „dominikánky“?
  • Netýkají se stejné otázky františkánských sester přidružených k FSSPX v Kansas City?
  • Neznamená spojení FSSPX s tradičním řeholními řády také to, že by se věcí měla zabývat Posvátná kongregace pro řeholníky a sekulární instituty, která ale regularizaci dále zkomplikuje?
  • Co možná vzpoura řadových členů, když mnozí věří, že Vatikán pokračuje s regularizací příliš rychle?
  • Věříme opravdu, že bude po regularizaci FSSPX pokračovat nějaký druh rozhovorů o legitimitě Druhého vatikánského koncilu, když už si pak bude Vatikán sám sobě moci říct: „Nahánění skončilo, hru jsme vyhráli“?
  • Při každé volbě nového preláta pro Opus Dei musí papež jmenování potvrdit. Jestliže prelatura pro FSSPX bude vytvořena po vzoru osobní prelatury Opus Dei, schválí papež, který je prokoncilně naladěn, novou vůdčí osobu FSSPX, která se bude velice podobat arcibiskupu Lefebvrovi, nebo bude spíše trvat na vůdčí osobnosti blízké svému srdci?
  • Bude se od „regularizovaného“ FSSPX očekávat, že bude muset pro jakékoliv knihy, které publikuje, mít imprimatur? Jak získá imprimatur pro knihy jako jsou Jan Pavel II. - Pochyby ohledně blahořečení, která zpochybňuje blahořečení papeže Jana Pavla II., nebo pro skvělou knihu otce Dominiqua Bourmauda 100 let modernismu, nebo dokonce pro zatím nepublikované spisy arcibiskupa Lefebvra, které ostře kritizují Druhý vatikánský koncil a progresivismus pokoncilní hierarchie?
  • Představený Francouzského distriktu FSSPX právě publikoval upřímnou, nutnou a sžíravou kritiku nadcházejícího mezináboženského setkání v Assisi – kritiku bezvýhradně založenou na tradičním učení Církve. Bude takováto veřejná kritika Římem skutečně tolerována i po regularizaci FSSPX?
  • Arcibiskup Lefebvre řekl: „Jestliže nám chce Řím dát skutečnou autonomii, takovou jakou máme nyní, za předpokladu, že se podřídíme, chceme ji.“ Co se stane, jestliže se chápání „skutečné autonomie“ ze strany FSSPX dostane do rozporu s tím, jak „skutečnou autonomii“ chápe Vatikán?
  • Existuje nebezpečí, že FSSPX skončí jen jako další skupina pod Ecclesia Dei, která je přímo či nepřímo nucena k tomu, aby se držela staré mše a vyhýbala se veřejné obraně katolické víry „celé a neporušené“ proti současnému přívalu modernismu, který se v Církvi uvolnil v posledních padesáti letech?
  • Může tradice plně fungovat pod Novus Ordo hierarchií?

Tyto a mnohé další otázky si bude muset biskup Fellay a FSSPX položit předtím než může dojít k nějakému typu realistické kanonické dohody.

Bratrstvo sv. Pia X. nikdy nezaujímalo pragmatický postoj, ale vždy argumentovalo na základě nauky, což znamená, že argumentuje z pozice síly. Věřím, že FSSPX bude pokračovat v rozhovorech v této silné, naukové linii.

Biskup Fellay ví, že charisma FSSPX spočívá v charismatu svého zakladatele: bránit víru „celou a neporušenou“ bez kompromisu, zvláště s ohledem na současné omyly. Ví, že povinnost kněze si nevyžaduje nic menšího než toto.

Je prvořadou povinností kněze vést nás do boje na obranu víry. Svatý Tomáš Akvinský neponechal boj proti manichejcům na laicích. Svatý František Saleský neponechal boj proti protestantismu na laicích. My laici máme svou roli, ale k povaze kněžství patří veřejná obrana víry.

Proto jsme milovali arcibiskupa Lefebvra. Vedl nás do boje.

Každé kázání samozřejmě nemusí být útokem na Druhý vatikánský koncil a novou mši, ale je povinností kněze, aby varoval své stádo před převládajícími omyly, které podkopávají víru a ničí duše. A tragédií je, že největší útok na katolickou víru v naší době pochází od Druhého vatikánského koncilu, současné hierarchie a revolučního polského papeže, kterého Benedikt XVI. právě blahořečil.

Jak bude „regularizovanému“ FSSPX zaručena možnost vést bez omezení tento protirevoluční boj?

Tyto nespočetné otázky nyní leží na biskupu Fellayovi a na Bratrstvu sv. Pia X. Promýšlení těchto otázek nám pomáhá lépe pochopit proč biskup Fellay uzavřel rozhovor žádostí, abychom zintenzívnili své modlitby růžence a modlitby za FSSPX za „milosti světla a síly, které potřebujeme více než kdy jindy“.