> Aktuality a komentáře / Jaké smiřování?
Jaké smiřování?
Převzato a přeloženo z SSPX USA.
„...alespoň je to uznání toho, že v myslích věřících existuje opravdový problém s Novus Ordo. To jsme říkali celou dobu! Problémem nové liturgie je věroučná roztržka.“
Papež Benedikt XVI. a kardinál Kurt Koch
Kardinál Koch, předseda Papežské rady pro křesťanskou jednotu, v projevu na kongresu konaném k Summorum Pontificum 15. května 2011 připustil, že „pokoncilní liturgická reforma je v širokých kruzích katolické Církve považována za rozkol s tradicí jako nový výtvor,“ a že se v Novus Ordo „ona posvátnost, která mnohé přitahuje na staré mši musí projevit mnohem energičtěji.“ (ZENIT 17. 5. 2011)
To je zdrženlivé vyjádření, ale alespoň je to uznání toho, že v myslích věřících existuje opravdový problém s Novus Ordo. To jsme říkali celou dobu! Problémem nové liturgie je věroučná roztržka.
Kardinál Koch vysvětlil, že je papežovým přáním, aby se tradiční mše stala „ekumenickým mostem“, protože si papež přeje, „aby tato mše přispěla k vyřešení tohoto sporu a přispěla ke smíření v Církvi: Motu Proprio takříkajíc prosazuje vnitrokatolický ekumenismus... jestliže vnitrokatolický ekumenismus selže, katolický spor o liturgii se rozšíří i na ekumenismus a stará liturgie nebude moci plnit svou ekumenickou funkci při budování mostů.“ Účelem Instrukce k Motu Proprio Summorum Pontificum tudíž bude donutit všechny katolíky, aby uznali navzájem svou liturgii /starou i novou – pozn. překl./ tak, aby se ukončily všechny spory. Ačkoliv se to zdá překvapivé, je to tentýž ekumenický duch vycházející z Druhého vatikánského koncilu, který zapříčinil reformu liturgie, a který dělá, jakože připouští užívání ritu, který nebyl nikdy zrušen.
Kardinál byl ve svém rozboru konečného cíle této iniciativy dokonce ještě otevřenější. Jmenovitě řekl, že tradiční a nová mše se nakonec vyvinou v jeden společný ritus, to jest, že obě přestanou existovat: „Benedikt XVI. ve skutečnosti dobře ví, že v dlouhodobém výhledu se nemůžeme zastavit u koexistence „řádné“ formy a „mimořádné“ formy římského ritu (uvozovky vložil překladatel), ale že Církev budoucnosti bude přirozeně opět potřebovat společný ritus... Protože se však nová liturgická reforma nedá rozhodnout teoreticky, ale vyžaduje proces růstu a očišťování, zdůrazňuje papež v tuto chvíli především to, že se tyto dvě formy římského ritu mohou a měly by se obohacovat navzájem.“ Podle kardinála Kocha bude římské povolení sloužení mše, která nepotřebuje povolení, znamenat to, že možná nakonec přestane existovat!
Ani diplomacie, ani ekumenismus nemůže vyřešit věroučný problém. Tvrdit, že existuje věroučná kontinuita mezi tridentskou mší a Novus Ordo mší, neznamená, že je to realita. Studium obou ritů a stejně tak i ovoce, které přinesly, prokazuje, že stojí na vzájemně si odporujících principech a mají odlišné dopady. Smíření musí být založeno na věroučných rozhovorech kvůli vítězství pravdy. Dnes nejde ani tolik o smíření mezi katolíky, ale spíše o smíření duchovních se svým vlastním posláním bránit a učit víru. Celé je to o smíření katolíků a katolické víry. Skutečně „rozdíl není ani tak mezi Bratrstvem sv. Pia X. a Svatým stolcem, jako mezi tradiční mší a Novus Ordo mší“; jako mezi koncilovým duchem a vírou všech časů.
> Aktuality a komentáře / Jaké smiřování?