> Aktuality a komentáře / Tisková konference biskupa Fellaye 8. – 10. ledna 2010 v Paříži
Tisková konference biskupa Fellaye 8. – 10. ledna 2010 v Paříži
Souhrn článků týkajících se teologických rozhovorů mezi Svatým stolcem a FSSPX >
Převzato a přeloženo z Documentation Information Catholiques Internationales.
Prosím, nepoužívejme slovo vyjednávání, je naprosto nepřesné. Toto nemá co dělat s vyjednáváním, smlouváním – vůbec ne... Co se týče nás, my musíme vidět možnost rozhovorů s Římem jako skutečný záměr Boží Prozřetelnosti, jako opravdu ohromující milost, abychom mohli nejvyšším autoritám Církve představit co Církev vždy učila a čeho jsme se, díky Bohu, vždy drželi, a tím to mohli připomenout samotným nejvyšším místům Církve. Vydávat svědectví o víře je velkou milostí. A dokonce i v Římě jistý počet /prelátů/ očekává od těchto diskuzí – a to přímo cituji – „velmi mnoho dobrého pro Církev“.
...Situace v Církvi je opravdová noční můra, skutečná velká tragédie, a tak možnost vyjádřit se nejvyšším místům Církve k tomu, co Církev vždy učila, je opravdu něčím neobyčejným, to jest mimořádným. Je to velká milost a také velká povinnost, protože samozřejmě slýcháme: „Co budete dělat v tom nepořádku? Ztratíte se...zaprodáte Bratrstvo.“ Nic takového to nepředstavuje!
...Lidsky řečeno, můžete říci, že jsme na špatné cestě! Jsme ve stejném stavu jako Gedeon, když zaútočil na 20 000 nebo 30 000 mužů nepřátelské armády se svými džbány, pochodněmi a polnicemi...ale my se nespoléháme jen na naše lidské úsilí, spoléháme se na dobrotivého Pána jako Gedeon se spoléhal na dobrotivého Pána. Spoléháme se na sliby, které dal Pán své Církvi, spoléháme se na tuto povinnost...Byl to dobrotivý Pán, který nám dal milost toho, že stále máme víru, že jsme ji neztratili, že jsme obdrželi nástroje této víry, dokonce i přirozené nástroje, neporušenou filozofii. Ano, je to povinnost jít a připomenout jim tyto pravdy.
.../Toto jsou/ krajně choulostivé teologické diskuze, existuje mnoho předjímaných myšlenek /a priori/. Můžeme velmi dobře vidět, že nás vůbec neznají...existují o nás představy všeho druhu.
...Loď se potápí, lidsky řečeno, Církev je ztracena, lidsky řečeno, Církev se nezotavuje – všimněte si, že říkám lidsky řečeno, protože my víme, že existují přísliby od Boha takové, že se /Církev/ zotaví. Jak se zotaví? Můžeme říci, že je to v rukou dobrotivého Pána! Ale dobrotivý Pán žádá každého, aby jednal podle své síly a možností, na svém místě, pro tuto obnovu. Nemůžeme jen říkat, že papež musí udělat to nebo ono. Každý člen Církve musí, ještě jednou řečeno, na svém místě, podle své síly, podle své milosti od dobrotivého Pána, udělat vše pro obnovu Církve. Každý musí přispět svým úsilím – každý. Čiňme tedy takové úsilí právě našimi modlitbami, našimi oběťmi, všemi prostředky, které skutečně dávají život Církvi. Prostředek, který dobrotivý Pán obvykle používá k obnově a povznesení Církve, se nazývá svatost. Je to život v milosti, je to víra. Je zcela jisté, že každý dobrý skutek v Církvi pozvedá Církev. Čím větší je dobrota skutku, tím víc je Církev povznesena.
...Dobrotivý Pán nepotřebuje počty, ale potřebuje svatost... Žádá nás o ni a já bych měl říci, že tato bitva, tyto strašné, děsivé těžkosti, které jsme stručně nastínili, by měly být pro nás vzpruhou, skutečnou vzpruhou ke svatosti – odvažme se použít toho slova, je to velmi katolické slovo... To bude nejlepší způsob, jak můžeme přispět, spolupracovat a spolupůsobit při pomoci docílit konec krize v Církvi.
Souhrn článků týkajících se teologických rozhovorů mezi Svatým stolcem a FSSPX >
> Aktuality a komentáře / Tisková konference biskupa Fellaye 8. – 10. ledna 2010 v Paříži