> Aktuality a komentáře / Kněz dal facku muži, který znesvětil Svátost oltářní
Kněz dal facku muži, který znesvětil Svátost oltářní
Pat Archbold
Převzato a přeloženo z National Catholic Register.
6. září 2010
V poslední době nastal příval znesvěcení Svátosti oltářní během svatého přijímání. V důsledku toho volají někteří po znovuobnovení přijímání pouze do úst.
To je jedno řešení.
Kněz ve Valencii ve Španělsku byl svědkem toho, jak nějaký mladý muž během svatého přijímání vzal Svátost oltářní a hodil ji na zem. Kněz se pak rozhodl pro akci, kterou by člověk mohl vhodně nazvat jako apologetiku staré školy, svého druhu tělesný trest.
Kněz dal mladému muži facku na tvář, vyvedl ho z kostela a hlasitě ho prohlásil za rouhače.
Ohledně této věci existují různé školy myšlení. Někteří nepochybně řeknou, že onen kněz měl toho mladého muže poučit o tom, co přesně je špatného na tom, co učinil. A řeknou, že násilí nic neřeší.
Jiná škola možná připustí, že ten mladý muž si zasloužil, co dostal, a že okamžitý trest za jeho hanebný čin poslouží jako palčivá připomínka tomu mladému muži a komukoliv dalšímu, kdo by byl tak pošetilý, že by se pokusil o to samé.
Mám důvody věřit, že jestliže bych já znesvětil Svátost oltářní, když jsem byl mladým mužem, moji rodiče by mě přidrželi, zatímco by do mě kněz „vtloukal“ pokání.
Když jsem se pokoušel rozhodnout, kam ve spektru fackovat - nefackovat patřím, vzpomněl jsem si, jak mi bylo 16 let a byl jsem na chlapecké katolické střední škole, kterou vedli františkáni. Jednoho dne jsem si při hodině francouzštiny otevíral velmi nezdvořilým způsobem pusu na učitele. Tou dobou náhodou procházel kolem otevřených dveří naší třídy děkan, jistý bratr Gabriel, a uslyšel mou nezdvořilost.
Ani chvíli nezaváhal, vešel do třídy a přistoupil ke mně. Nařídil mi, abych vstal, načež mi vrazil facku. Dvacet čtyři ostatních mladých mužů jednotně zalapalo po dechu. Děkan si získal pozornost mojí i pozornost všech ostatních ve třídě. Pak mě popadnul za ucho, omluvil se za mě učiteli a odvedl mě do své kanceláře.
Tam mě posadil a upřeně se na mě díval. Po chvíli, která se zdála být věčností, mě vyzval, jestli k tomu mám za sebe co říci. Krátce jsem zauvažoval, že bych mohl učinit nějakou roztomilou poznámku o tom, zda by sv. František schválil děkanovu fackovací upomínku pozornosti, ale rychle jsem si to rozmyslel, neboť mi již bylo vyjeveno, že nežiji ve světě, který je bez následků. Takže jsem řekl: „Omlouvám se, už se to nestane.“.
A toto se už nikdy nestalo. Když mi dal ten bratr facku, tak mě ani nenapadlo, že bych si stěžoval, protože jedna věc byla jistá. Koledoval jsem si o to. Uměl jsem se chovat lépe než takto a ta facka sloužila jako štiplavá připomínka.
Co se mě týká, neexistuje lepší škola než stará škola.
Jedno plesknutí.
> Aktuality a komentáře / Kněz dal facku muži, který znesvětil Svátost oltářní