> Rozhovory / 54 odpovědí biskupa Fellaye – část 1. Naukové rozhovory

54 odpovědí biskupa Fellaye – část 1. Naukové rozhovory

Převzato a přeloženo z SSPX USA.

Souhrn článků týkajících se naukových rozhovorů mezi Svatým stolcem a FSSPX >

  1.  Vaše Excelence, rozhodli jste se zkusit vést naukové rozhovory s Římem. Můžete nám připomenout jejich účel?

Musíte rozlišovat mezi účelem Říma a naším. Řím dal najevo, že existují naukové problémy s Bratrstvem (sv. Pia X.) a že tyto problémy se musí vyjasnit před jakýmkoliv kanonickým uznáním, problémy, které máme evidentně vyřešit my, a které se týkají přijetí Druhého vatikánského koncilu. Ale my to vnímáme jinak: doufáme, že předneseme Římu to, co Církev vždy učila, a tím ukážeme rozpory mezi učením mnoha staletí a tím, co se v Církvi udělalo od koncilu. Jak se na to díváme, toto je jediný cíl, který chceme uskutečnit.

  1. Jaký je to typ rozhovorů: vyjednávání, diskuze nebo naukové vyjasnění?

Nemůžete je nazývat vyjednáváním. O tom vůbec nejsou. Na jedné straně je to vyjasnění nauky a na druhé straně diskuze, protože ve skutečnosti máme římského partnera v rozmluvě, s nímž diskutujeme dokumenty a to, jak jim rozumět. Ale nemůžete to nazývat vyjednáváními, ani hledáním kompromisu, protože jde o otázku víry.

  1. Mohl byste připomenout metodu, která se při práci využívá? Jaká témata již byla diskutována?

Pracovní metodou je psaná forma. Formulují se texty, které se pak stávají základem pro další teologické rozhovory. Již se diskutovalo několik témat. Ale v tuto chvíli nechám tuto otázku nezodpovězenou. Mohu vám jednoduše říci, že spějeme k závěru, protože jsme prošli hlavní otázky, které vyvolal koncil.

  1. Můžete popsat účastníky rozhovorů na straně Říma?

Jsou to odborníci, jinými slovy, profesoři teologie, kteří také konzultují členy Kongregace pro nauku víry. Dá se říci, že jsou to teologičtí „profesionálové“. Jedním je Švýcar, rektor Angelica (Angelicum je Papežská univerzita sv. Tomáše Akvinského – pozn. překl.), P. Morerod OP; dalším je jezuita, který je o něco starší, P. Becker. Dalším je člen Opus Dei, generální vikář Msgr. Ocariz Braña, pak arcibiskup Ladaria Ferrer, tajemník Kongregace pro nauku víry a nakonec Msgr. Guido Pozzo, tajemník komise Ecclesia Dei.

P. Charles Morerod, OP

Msgr. Ocariz Braña

Msgr. Guido Pozzo

  1. Došlo k vývoji v myšlení našich partnerů v rozhovorech, když četli prezentace teologů FSSPX?

Nemyslím si, že se to dá říci.

  1. Biskup de Galarreta řekl v prosinci 2009 v kázání při svěcení kněží v La Reja (na Vendée zde), že Řím souhlasil s tím, že předkoncilní Magisterium bude v těchto rozhovorech bráno, jako „jediný možný obecný standard“. Existuje nějaká naděje, že náš protějšek přehodnotí Druhý vatikánský koncil, nebo je to pro ně nemožné? Je Druhý vatikánský koncil opravdu kamenem úrazu?

Myslím, že otázku musíte položit jinak. Papež Benedikt XVI. během své promluvy v prosinci 2005 rozlišoval. Na základě toho velmi jasně vidíme, že jedno specifické chápání koncilu již není povoleno. A proto, aniž by se přímo mluvilo o novém přezkoumání koncilu, existuje navzdory všemu jistý úmysl revidovat způsob, jakým je tento koncil prezentován.

Rozlišování se může zdát dosti málo patrné, ale je to přesně ono rozlišování, na které se spoléhají ti, kdo nechtějí měnit koncil, ale uznat jej, protože kvůli jistým dvojznačnostem se otevřely brány k zakázaným stezkám, které jsou, jak si musíme připomínat, zakázané. Je Druhý vatikánský koncil opravdu kamenem úrazu? Pro nás bez jakýchkoliv pochyb ano!

Biskup Alfonso de Galarreta

  1. Proč je pro ně tak těžké připustit rozpor mezi Druhým vatikánským koncilem a předešlým Magisteriem?

Odpověď je docela jednoduchá. Ve chvíli, kdy uznáte princip, že Církev se nemůže změnit, tak chcete-li přijmout Druhý vatikánský koncil, jste vázáni tvrzením, že Druhý vatikánský koncil ani nic nezměnil. Proto oni nepřipouští, že nalézají jakýkoliv rozpor mezi Druhým vatikánským koncilem a předešlým Magisteriem, ale jsou pak nicméně v rozpacích, když mají vysvětlit povahu změny, která se zcela očividně udála.

  1. Je pro Bratrstvo sv. Pia X., kromě vydávání svědectví víry, důležité a prospěšné jít do Říma? Je to nebezpečné a myslíte si, že to může trvat dlouho?

Je velmi důležité, aby Bratrstvo vydávalo toto svědectví, to je důvodem pro naukové rozhovory. Je to opravdu záležitost toho donutit Řím chápat katolickou víru a pokusit se - proč ne - donutit Církev, aby ji ještě mnohem více pochopila.

Existuje jedno nebezpečí: nebezpečí držet se iluzí. Vidíme, že některým katolíkům se podařilo ukolébat se ke spánku s iluzemi. Ale posledním událostem se podařilo rozehnat ty iluze. Mám na mysli ohlášení blahořečení Jana Pavla II. nebo ohlášení nového setkání v Assisi v linii mezináboženských shromáždění v roce 1986 a 2002.

  1. Zajímá se papež důvěrně o rozhovory? Komentoval již tyto rozhovory?
Myslím, že zajímá, ale nemám žádné určité podrobnosti. Jestli komentoval tyto rozhovory? Minulé léto během setkání se svými bývalými studenty v Castel Gandolfo řekl, že je s rozhovory spokojený. To je vše.

  1. Dá se říci, že Svatý Otec, který se Bratrstvem sv. Pia X. zabývá více než 25 let, se k němu projevuje jako benevolentnější než v minulosti?

Nejsem si jistý. Ano a ne. Myslím si, že jako papež má zodpovědnost za celou Církev, má starost o její jednotu, má strach před vyhlášením schizmatu. On sám řekl, že toto jsou motivy, které ho dohnaly k tomu, aby jednal. Je nyní viditelnou hlavou Církve, což může vysvětlovat, proč jedná takto. Znamená to, že ukazuje víc pochopení pro Bratrstvo? Myslím, že má k nám jisté sympatie, ale v rámci mezí.

  1. Abychom to shrnuli, co byste dnes o těchto rozhovorech řekl?

Jestli je máme znovu podstoupit, uděláme to. Jsou velmi důležité. Jestliže doufáte v nápravu celého myšlenkového hnutí, nemůžete to učinit bez těchto rozhovorů.

  1. Po nějakou dobu teď slýcháme hlasy duchovních, například Msgr. Gherardiniho nebo biskupa Schneidera, kteří dokonce i v Římě nefalšovaně kritizují dokumenty Druhého vatikánského koncilu a nikoliv jen jejich výklad. Můžeme doufat, že toto hnutí poroste a proklestí si cestu do Vatikánu?

Neříkám, že v to můžeme doufat, ale že v to musíme doufat. Musíme skutečně doufat, že tyto prvotní kritiky – nazvěme je klidnými, objektivními kritikami – se rozvinou. Až doposud byl vždy Druhý vatikánský koncil považován za tabu (jako něco nezpochybnitelného), což činí léčbu této nemoci, jíž je krize Církve, takřka nemožnou. Musíme být schopni hovořit o těchto problémech a jít v těchto věcech do hloubky, neboť jinak nikdy nepoužijeme správná nápravná opatření.

Msgr. Brunero Gherardini

Bishop Athanasius Schneider

  1. Může si Bratrstvo sv. Pia X. naplánovat důležitou roli v tom, aby donutilo Řím být si toho vědom? Jak? Jaká je role laických věřících v této důležité věci?

Co se týká Bratrstva, ano, můžeme hrát roli, právě tím, že budeme prezentovat to, co Církev vždy učila a tím, že vzneseme námitky proti koncilním novotám. Role laických věřících je poskytovat důkazy v praxi, protože oni jsou důkazem, že tradice se dá dnes žít. To, co Církev vždy požadovala – tradiční disciplínu – to není jen relevantní, ale skutečně dokonce i dnes uskutečnitelné.

pokračování

> Rozhovory / 54 odpovědí biskupa Fellaye – část 1. Naukové rozhovory

  • © 2009-2011 Vendée